Tak by mě zajímalo, co je ten pocit, který mám z GTA IV. Jsem někde u 30% hry a velkou rychlostí mi ubývá chuť se k ní vracet. Když teď vidím ony rekordní prodeje, zajímalo by mě, kolik lidí má podobný pocit.
Od GTA IV jsem toho moc nečekal. Na hype jsem moc nedal a přestože jsem hrál všechny předchozí díly a docela se bavil, nepřipadla mi čtyřka až tak výjimečná. To neznamená, že bych se netěšil, že v období, kdy vycházejí pouze nedodělky a špatná pokračování, že konečně bude zas chvíli co hrát.
První dojem byl otřesný. Grafika opravdu vypadala nemastně, navíc se všechno tak nějak rozpadalo na kostičky (nejvíce viditelné u stínů) a povinnost hrát za retardovaného rusáka v teplákách mě opravdu nezaujala. Ale překousl jsem to a hra se rozeběhla. Příběh se tak nějak odvíjel, ikdyž nešlo o nic světoborného. Mise kromě osamělých výjimek naprosto bez nápadu a repetetivní, jakoby vykradené z minulého dílu. Ale zase jde o obrovské město a opravdu si tam může dělat každý, co chce.
Nechám rozebírání toho, jestli jde opravdu o přelom, ale uvedu všechny chyby, které mi hodně vadí a kazí hratelnost až tak, že nemám důvod se ke hře vracet.
Prostředí ruských (nebo nejmenovaně východoevropských) imigrantů je možná pro američana zajímavé, ale mě vadí ta pakáž do tepláků navléklých retardů, kteří nemají nic lepšího na práci, než krást a vraždit. V minulých dílech šlo o podobný záběr, ale tam to ještě autoři brali s nadhledem. Ve čtyřce se berou naprosto vážně (a nejen v tomto) a snaží se komentovat současný svět, což je opravdu nepovedené.
Grafika je podivná. Přestože je třeba pochválit za rozsáhlé město s plno nápady a vnitřní logikou, jsou hlavní postavy, kterých není zas tolik, aby si s nimi tvůrci dali trochu práce, nechutně hranaté a ingame cutscény vypadají opravdu špatně.
Hudba, nebo spíš zvukový doprovod. V předchozích dílech bylo rádiových stanic méně, ale přeci jenom se to dalo poslouchat, nemluvě o možnosti vlastních mp3. Tady je sice stanic plno, ale kompletně zaplavených rapem, hiphopem a podobnými úchylnostmi, které se poslouchat nedají. Dokonce i stanice nazvaná Classic obsahuje "klasické" černé vykřikování do hudby. Jediná poslouchatelná stanice má tak krátkou smyčku, že Goodbye Horses už znám nazpaměť.
Ale co, rádio se dá vypnout. Problém je, když musím absolvovat nějaký z oněch podivných sociálních úkolů, jako je třeba kulečník. Tam rádio nevypnete a poslouchat to celou hru je opravdu nepříjemné. Takže nezbývá než vypínat zvuk u televize, což mi přijde opravdu jako krajní řešení.
Nelogičnost chování města. Chápu, že to celé naprogramovat je složité, ale ve hře jsou docela závažné bugy. Když pominu objevování provozu na silnici z ničeho když se otočím, je tady nelogičnost v misích. Pokud někam zaparkuju auto a jdu plnit misi, nejen že tam auto ve chvíli kdy se mise rozeběhne není, ale není třeba ani jediné auto v okolí tří bloků (parkující ani jedoucí). A to mi přijde hodně nedotažené.
Pak už to jsou jen zábavné bugy, kdy se celá ulice zaplní z ničeho nic zaparkovými auty jednoho typu a barvy po obou stranách.
Atd.
Těch problémů tam je víc, ale asi nejvíc mi opravdu vadí postavy, které bych nejradši praštil mezi oči hned jak otevřou pusu a to včetně hlavního hrdiny. Ten ať už si oblékne cokoliv vypadá stále jak teplákový ukrajinec. Nedaří se mi pochopit, proč zrovna on je hlavní postavou a proč bych měl chtít s ním sympatizovat.
Jak jsem už zmiňoval, přijde mi, že se autoři začali brát moc vážně a v zájmu vyjádření k současnému světu vypustili onen nadhled a humor, který do minulého dílu vcelku úspěšně implantovali svým hrdinům. Ne, ruský přízvuk není humor.
Když si zkusím vymyslet srovnatelnou hru z hlediska očekávání, napadá mě Assassin's Creed. Také předlouho očekávaný titul s vlastní "volností" pohybu a velkým hypem. Také se z toho vyklubala hra, která přes své nesporné kvality dokáže znechutit hraní repetetivností a strmým pádem křivky nápadů.
A ona hratelnost, počítaná na desítky až stovky hodin mi přijde dost nadnesená. Většina času spočívá v přepravování se odněkud někam, případně bezcílném bloudění po městě. Kdyby se to mělo takhle počítat, tak AC má taky hratelnost 100 hodin.
No, abych to uzavřel. Nepovažuji GTA IV za kdovíjaký počin. Ale nejsem zklamaný, protože jsem nic neočekával. Chybí mi ale ten pocit, že jde o něco alespoň dobrého. To nadšení z dokonalosti promyšlenosti při hraní Bioshocku, grafiky pri Assassin's Creed nebo čehokoliv, co by mohlo zaujmout. Tohle je jen simulátor retardovaného rusáka ve velkém městě.
Od GTA IV jsem toho moc nečekal. Na hype jsem moc nedal a přestože jsem hrál všechny předchozí díly a docela se bavil, nepřipadla mi čtyřka až tak výjimečná. To neznamená, že bych se netěšil, že v období, kdy vycházejí pouze nedodělky a špatná pokračování, že konečně bude zas chvíli co hrát.
První dojem byl otřesný. Grafika opravdu vypadala nemastně, navíc se všechno tak nějak rozpadalo na kostičky (nejvíce viditelné u stínů) a povinnost hrát za retardovaného rusáka v teplákách mě opravdu nezaujala. Ale překousl jsem to a hra se rozeběhla. Příběh se tak nějak odvíjel, ikdyž nešlo o nic světoborného. Mise kromě osamělých výjimek naprosto bez nápadu a repetetivní, jakoby vykradené z minulého dílu. Ale zase jde o obrovské město a opravdu si tam může dělat každý, co chce.
Nechám rozebírání toho, jestli jde opravdu o přelom, ale uvedu všechny chyby, které mi hodně vadí a kazí hratelnost až tak, že nemám důvod se ke hře vracet.
Prostředí ruských (nebo nejmenovaně východoevropských) imigrantů je možná pro američana zajímavé, ale mě vadí ta pakáž do tepláků navléklých retardů, kteří nemají nic lepšího na práci, než krást a vraždit. V minulých dílech šlo o podobný záběr, ale tam to ještě autoři brali s nadhledem. Ve čtyřce se berou naprosto vážně (a nejen v tomto) a snaží se komentovat současný svět, což je opravdu nepovedené.
Grafika je podivná. Přestože je třeba pochválit za rozsáhlé město s plno nápady a vnitřní logikou, jsou hlavní postavy, kterých není zas tolik, aby si s nimi tvůrci dali trochu práce, nechutně hranaté a ingame cutscény vypadají opravdu špatně.
Hudba, nebo spíš zvukový doprovod. V předchozích dílech bylo rádiových stanic méně, ale přeci jenom se to dalo poslouchat, nemluvě o možnosti vlastních mp3. Tady je sice stanic plno, ale kompletně zaplavených rapem, hiphopem a podobnými úchylnostmi, které se poslouchat nedají. Dokonce i stanice nazvaná Classic obsahuje "klasické" černé vykřikování do hudby. Jediná poslouchatelná stanice má tak krátkou smyčku, že Goodbye Horses už znám nazpaměť.
Ale co, rádio se dá vypnout. Problém je, když musím absolvovat nějaký z oněch podivných sociálních úkolů, jako je třeba kulečník. Tam rádio nevypnete a poslouchat to celou hru je opravdu nepříjemné. Takže nezbývá než vypínat zvuk u televize, což mi přijde opravdu jako krajní řešení.
Nelogičnost chování města. Chápu, že to celé naprogramovat je složité, ale ve hře jsou docela závažné bugy. Když pominu objevování provozu na silnici z ničeho když se otočím, je tady nelogičnost v misích. Pokud někam zaparkuju auto a jdu plnit misi, nejen že tam auto ve chvíli kdy se mise rozeběhne není, ale není třeba ani jediné auto v okolí tří bloků (parkující ani jedoucí). A to mi přijde hodně nedotažené.
Pak už to jsou jen zábavné bugy, kdy se celá ulice zaplní z ničeho nic zaparkovými auty jednoho typu a barvy po obou stranách.
Atd.
Těch problémů tam je víc, ale asi nejvíc mi opravdu vadí postavy, které bych nejradši praštil mezi oči hned jak otevřou pusu a to včetně hlavního hrdiny. Ten ať už si oblékne cokoliv vypadá stále jak teplákový ukrajinec. Nedaří se mi pochopit, proč zrovna on je hlavní postavou a proč bych měl chtít s ním sympatizovat.
Jak jsem už zmiňoval, přijde mi, že se autoři začali brát moc vážně a v zájmu vyjádření k současnému světu vypustili onen nadhled a humor, který do minulého dílu vcelku úspěšně implantovali svým hrdinům. Ne, ruský přízvuk není humor.
Když si zkusím vymyslet srovnatelnou hru z hlediska očekávání, napadá mě Assassin's Creed. Také předlouho očekávaný titul s vlastní "volností" pohybu a velkým hypem. Také se z toho vyklubala hra, která přes své nesporné kvality dokáže znechutit hraní repetetivností a strmým pádem křivky nápadů.
A ona hratelnost, počítaná na desítky až stovky hodin mi přijde dost nadnesená. Většina času spočívá v přepravování se odněkud někam, případně bezcílném bloudění po městě. Kdyby se to mělo takhle počítat, tak AC má taky hratelnost 100 hodin.
No, abych to uzavřel. Nepovažuji GTA IV za kdovíjaký počin. Ale nejsem zklamaný, protože jsem nic neočekával. Chybí mi ale ten pocit, že jde o něco alespoň dobrého. To nadšení z dokonalosti promyšlenosti při hraní Bioshocku, grafiky pri Assassin's Creed nebo čehokoliv, co by mohlo zaujmout. Tohle je jen simulátor retardovaného rusáka ve velkém městě.
Žádné komentáře:
Okomentovat