Nedávno jsem se vrátil k hitu loňského léta - Bioshocku. Prvním hraní jsem byl docela uchvácen a tak myšlenka, že si to jednou celé zopakuji přišla ještě dříve, než jsem hru dohrál.
Tentokrát jsem se ale vracel s trochu jiným pohledem na věc. V době prvního hraní jsem byl nedotčený filosofií, na které celý příběh Bioshocku stál. Tím, že se mi hodně líbil, jsem se dostal k jeho zkoumán
í. Objevil jsem Ayn Rand, objevil jsem Fountainheada (v českém překladu Zdroj) a přečetl všechno dostupné o této filosofii a vlivu na příběh. Opravdu to je velká změna, potkávat v Rapture všechny ty postavy od Andrew Rayna, přes Fountaina, Steinmana až k Atlasovi a vědět, kde tvůrci čerpali a jak citlivě to provedli.
Když se dneska podívám na hodnocení nejlepších loňských her, určitě nemůžu nesouhlasit s tím, že Bioshock je opravdu to nejlepší, co vzniklo. Ani mi to teď vlastně jako hra nepřipadá, je to jako procházka po světě Ayn Randové, takovém jaký by mohl být nebo mohl dopadnout, s malou úlitbou pro hráče, kteří nechtějí zkoumat všechny ty plakáty, hesla, motivace nebo hudbu.
A hudba je to, co mě při druhém hraní také hodně zaujalo. Musím říct, že onen mix 30-50.let, který zní všude kolem je velice chytlavý. Samozřejmě, pokud na tento druh hudby nemáte alergii. Ale všechny ty jazzové skladby tak neuvěřitelně dokreslují celý příběh, že jsou naprosto rovnocennou složkou jako vizuální stránka nebo příběh.
Ale shánět se po nějakých podrobnostech mě nakopl až Major Nelson, který zveřejnil pár z oněch chytlavých zvuků z Vending machines a Gatherer's Gardens. Bohužel to je pouze zlomek a já stále pátrám po oněch magických hlášeních rozhlasu, jako třeba "Approaching a little sister is a criminal offense. Do not approach", nebo "Are you a man or a parasite?". Prostě velká část z těchto doplňujících zvuků by rozhodně stála za samostatné vyjmutí.
Trochu tomu pomohlo zveřejnění dvanácti skladeb sountracku na stránkách 2K, ale bonusové CD u sběratelské edice je docela zoufalé se svými pouhými třemi skladbami.
Ale hledal jsem dál a pídil se po hudbě, která tak dobře dokresluje celou atmosféru. A tady jsem uspěl. Existuje seznam skladeb i jejich interpretů, kteří v průběhu hry zaznějí z nejrůznějších gramofonů nebo jukeboxů. Není nic snadného to všechno posbírat po internet
u, ale jde to, už jsem začal :). Každopádně to člověka přivede k hudbě, která dneska z pořádné zvukové aparatury zní naprosto kouzelně. Všechno to praskání a šumění přenáší atmosféru celého Rapture třeba do vašeho obýváku. Musím říct, že já si to opravdu užívám.
Tak doufám, že těchto pár linků bylo nápomocných těm, kteří propadli kouzlu nejen hudební stránky Bioshocku a pokud objevím něco dalšího, rozhodě se podělím....
í. Objevil jsem Ayn Rand, objevil jsem Fountainheada (v českém překladu Zdroj) a přečetl všechno dostupné o této filosofii a vlivu na příběh. Opravdu to je velká změna, potkávat v Rapture všechny ty postavy od Andrew Rayna, přes Fountaina, Steinmana až k Atlasovi a vědět, kde tvůrci čerpali a jak citlivě to provedli.Když se dneska podívám na hodnocení nejlepších loňských her, určitě nemůžu nesouhlasit s tím, že Bioshock je opravdu to nejlepší, co vzniklo. Ani mi to teď vlastně jako hra nepřipadá, je to jako procházka po světě Ayn Randové, takovém jaký by mohl být nebo mohl dopadnout, s malou úlitbou pro hráče, kteří nechtějí zkoumat všechny ty plakáty, hesla, motivace nebo hudbu.
A hudba je to, co mě při druhém hraní také hodně zaujalo. Musím říct, že onen mix 30-50.let, který zní všude kolem je velice chytlavý. Samozřejmě, pokud na tento druh hudby nemáte alergii. Ale všechny ty jazzové skladby tak neuvěřitelně dokreslují celý příběh, že jsou naprosto rovnocennou složkou jako vizuální stránka nebo příběh.
Ale shánět se po nějakých podrobnostech mě nakopl až Major Nelson, který zveřejnil pár z oněch chytlavých zvuků z Vending machines a Gatherer's Gardens. Bohužel to je pouze zlomek a já stále pátrám po oněch magických hlášeních rozhlasu, jako třeba "Approaching a little sister is a criminal offense. Do not approach", nebo "Are you a man or a parasite?". Prostě velká část z těchto doplňujících zvuků by rozhodně stála za samostatné vyjmutí.
Trochu tomu pomohlo zveřejnění dvanácti skladeb sountracku na stránkách 2K, ale bonusové CD u sběratelské edice je docela zoufalé se svými pouhými třemi skladbami.
Ale hledal jsem dál a pídil se po hudbě, která tak dobře dokresluje celou atmosféru. A tady jsem uspěl. Existuje seznam skladeb i jejich interpretů, kteří v průběhu hry zaznějí z nejrůznějších gramofonů nebo jukeboxů. Není nic snadného to všechno posbírat po internet
Tak doufám, že těchto pár linků bylo nápomocných těm, kteří propadli kouzlu nejen hudební stránky Bioshocku a pokud objevím něco dalšího, rozhodě se podělím....

Žádné komentáře:
Okomentovat