pátek 14. listopadu 2008

Vltava.cz - starý podvodník v novém kabátě

Vltava.cz potažmo všechny obchody ve skupině VltavaStores prošly nedávno předstíranou změnou. Asi nejviditelnější bylo omezení provozu a pseudomoderní redesign stránek. Vyhozen byl obchod s filmy a celé se to začalo honosně nazývat nákupní galerií.

S obchodem Vltava.cz nemám dobré zkušenosti. Vždy platili za nepružný eshop, který více slibuje, než dodává. Samotné doručování cca pěti položek v šesti samostatných balících v rozmezí jednoho týdne, které jsem podstoupil před minulými vánoci mělo být pro mě poučením.
Ale řekl jsem si, že se třeba něco změnilo, když už je minimálně u knih portál knihy.vltava.cz pouze prostředím pro objednávání ze systému Neoluxor (ne, že by jejich internetové služby za něco stály...).
Nejlákavějším faktem nového kabátu Vltava.cz bylo asi to, že najednou většina knih byla skladem. Zmizela tedy odpuzující informace "dostupnost 14 dní", která je prostě na eshopu s knihami vražedná. Nahrazena byla zelenou ikonou SKLADEM. Ovšem to byla jediná změna v tomto smyslu, zjištěno empiricky.

Takže k problému: objednal jsem několik knih, které byly označeny jako SKLADEM. Žádné nedostatkové věci, všechno, co vím, že je možné sehnat na pultech kamenných knihkupectví. 
Už samotné potvrzení objednávky, ve kterém je uvedena klauzule, že "nejde o objednávku, ale pouze informativní akt, rozhodně ne ekvivalent k uzavření smlouvy" smrděl na hony daleko. K tomu informace o tom, že partnerem serveru hudba.vltava.cz je jakýsi TONIS z Třince. Ano, objednával jsem JENOM knihy.
Takže mi nezbývalo, než čekat jestli se někdo uráčí tedy přijmout můj "návrh na uzavření smlouvy". Ale už jsem začal tušit, že jsem si začal s podvodníky. 14 dní jsem čekal, jestli budou schopni položky z toho jejich vymyšleného skladu vyexpedovat. Nedokázali.
Následovaly 3 zdvořilé emaily, co se děje. Odpověď nulová a nezbylo mi než si užít jejich zákaznickou linku.
Odpověď dvakrát za sebou stejná "Nevím, neznám, prověřím a ano, ještě dnes vám dám vědět." V překladu vltava.cz "seru na vás". Nejsou schopni ani říct v jakém stavu objednávka je, jestli ji náhodou omylem už neodeslali a klasicky ji nezahodila pošta. 
Nezbylo mi, než objednávku zrušit a děkovat prozřetelnosti, že jsem se neodhodlal platit předem. Jestli se zrušení povedlo netuším, na maily stále nikdo neodpovídá, ale klazule v potvrzení "objednávky" jasně říká, že jde pouze o nezávislou komunikaci, takže jde vlastně  z mojí strany o zdvořilost.

Takž fakta: novinky na Vltava.cz spočívají v tom, že ke všemu zboží nasekali ikonu SKLADEM, přestože vědí že je to lež. 
Jestli mohu radit, vyhněte se jim a nespoléhejte, že s novým kabátem nejsou stejným nespolehlivým podvodníkem, jakým se vyprofilovali v průběhu minulých let.

Aktualizace 19.11.: Po naházení identických položek do košíku na kosmas.cz je mám po dvou pracovních dnech doma.

čtvrtek 13. listopadu 2008

Gears of War II - masakr češtiny

To, že je na poli FPS pro zimní sezónu rozhodnuto o králi asi málokdo pochybuje. GoW2 dorazil větší, lepší, delší a hlavně monumentálnější po všech stránkách. Tohle se dá asi špatně popsat, pokud to člověk opravdu neokusil, takže tuto snahu vzdám.
To, co chci o GoW2 napsat s ním sice souvisí, ale nemůžou za to tvůrci. 

U velkých her, které má pod vydavatelským křídlem Microsoft se navzdory nulové podpory XBL v ČR objevují vcelku často i česká lokalizace. Od výjimečného dabingu (Viva Pinata) až po obvyklejšího otitulkování. Dosud to kupodivu dopadalo vcelku dobře a to navzdory například rozsáhlosti světa a evidentní délce textů (Fable II).
Česká verze GoW2 je  výjimka. A výjimka docela křiklavá.
Nejdřív si obligátně zanadávám na českou verzi limitované edice, která je vykradena o ingame zbraň a hlavně map pack, přestože prodávána za vyšší cenu. Bohužel, toto zjistíte až když dvd rotuje v mechanice. Poučení pro příště.

Taky proto, že na rozdíl právě třeba od Fable II nenabízí GoW2 možnost vybrání jazyka ve hře. Prostě pokud identifikuje region ČR, automaticky nahodí české titulky a zbavit se jich můžete pouze přenastavením konzole - což zase přivede problémy jinde...

"Ale co, když už si s tím dal někdo práci, proč nenechat české titulky.." si asi řeknete. Chyba. Český překlad dělá z příběhu parodii. Je špatný, hodně špatný. Nemluvím teď o pochybném pokusu překládat sprosté hlášky vojáků. To jinak než rozpačitě nemohlo dopadnout a překladatele lituju.

Jde o vyložené chyby a blbosti. Tak postupně, na co jsem schopen si vzpomenout, protože znovu to absolvovat vážně nechci:

Už základní označení pojmů kulhá. Pokud v multiplayeru zkousnete "Krále kopce" (king of the hill), pak se ale určitě nespokojíte s Live Flag jako "živou vlajkou". Tohle už podle obsahu musí být jasné čerstvému studentovi angličtiny, že jde o "živý štít".

A dál se na vás vrhají postavy jako třeba "plamenometný granátník", který "hází oheň". Výsadek je tvrdohlavě ignorován a stále se mluví o "bodu extrakce". 

Jsou i vtpnější momenty, kdy v některé ze sprostých nadávek vašich kolegu někdo označí locusty za "ušmudlané". Jo, jako pěst na oko.

Vlastně ne Locusty. Někdo se rozhodl, že locust není české slovo a přeložil ho jako "saranče".  Nemám v malíku genalogii locustů, ale myslím, že mají k hmyzu, potažmu sarančatům asi stejně daleko jako tento překladatel k opravdovému překladateli...

A kardinální bota, kterou to zakončím: Jediná víceméně dojemná scéna, kdy jedna z postav musí popravit svou milou je zakončena konstatováním:
"...you did, what you had to do." tedy "udělal jsi, co jsi musel". 
A co na to překladatel? : "udělal jsi, co jsi mohl."

Takhle odfláknutý překlad myslím xbox ještě nepamatuje a je to varování. Alespoň pro mě i z hlediska odrbané limitované edice. Na české verze je třeba nahlížet s velkou opatrností a někdy je levněji a pohodlněji i lépe.

pondělí 10. listopadu 2008

Zack a Miri točí porno, Kevin předělává plakáty

Už je to pár dní, co měl premiéru Smithův nový film Zack and Miri Make Porno. Kritici i diváci si ho pochvalují a já se nemůžu dočkat, kdy se konečně objeví někde ke stažení, protože premiéra u nás je v plánu snad na příští pětiletku.
Ale dneska jsem si na něj vzpomněl znovu, protože jsem potkal v pořadí čtvrtý plakát, který film propaguje. Jsou filmy, které automaticky vydají i několik různých plakátů k jednomu filmu (většinou pokud tam figuruje víc hvězd). U Smithovy komedie to mělo úplně jiný důvod.

Uznávám, že název je bezesporu provokativní a tak finální sestřih a právě i plakáty byly v zaměřovači mravokárců z MPAA. A jak se dalo čekat, Smith měl s nimi neuvěřitelné problémy. 
Samotný sestřih prošel bez větších problémů snad napodruhé, ale o to víc dostal sodu u plakátů. Film s provokativním názvem nemůžete propagovat nudným plakátem. 

Ovšem nemám pocit, že by první plakát byl nějak mimo hranice košilaté vtipnosti. Navíc se nabízí přímé srovnání s plakátem na Good Luck Chuck, který v podstatě zobrazuje totéž a kontrolou bez problémů prošel.

Smith ale nelenil a stvořil plakát druhý. A není až tak obvyklé, že by plakát reagoval na nějaké rozhodnutí úřadu. Smith se ale rozhodl zakomponovat do sdělení plakátu a skutečnosti, že původní plakát byl zakázán, mj. i kvůli slovu porno v názvu. To vyústilo v kreslenou variantu se sloganem : "Seth Rogen & Elizabeth Banks udělali film tak lechtivý, že vám můžeme ukázat pouze kresbu". Na několika billboardech se dokonce objevila varianta s "...že vám ani nemůžeme říct jeho název."

Vtipné a funkční. Negativní rozhodnutí naprosto skvěle obrácené ve vlastní prospěch. Před premiérou se tak mluvilo o této kauze a film se dostal do širšího podvědomí těch, kteří na novou Smithovku přímo nečekali.

No a pak přišel film do kin a přestože nelámal žádné rekordy, zapsal se dobře jak u kritiků, tak diváků. Člověk napadne otázka, jestli jinak fukční provokace v názvu neodradila určitou skupinu potenciálních diváků a jinou zase omylem nepřitáhla. Tu, která asi bude z obsahu rozčarována :).

Ale pointu na konec. Dneska jsem potkal nový plakát na Smithovu novinku. 
Naprosto mírumilovný plakát, který by klidně mohl fungovat jako reklama na nějakou romantickou komedii, nebýt nevinné větičky nad názvem. A tady si Smith neodpustil malé rýpnutí, aby přeci jen bylo jasné, o co že jde. A slogan tohoto plakátu? "Plakát pro všechny, pro které je náš film trochu těžké spolknout"

Úplně vidím, jak jestli tenhle plakát použije český distributor bude slogan znít "...pro které je náš film velké sousto". 

Nezbývá, než se těšit, až film dorazí k nám, alespoň přes internet. Smithovo odpoutání od pokračování svých klasik mu možná prospělo a pokud se bude držet tématu konverzační komedie, která mu jde nejvíc, máme se na co těšit i do budoucna.

sobota 8. listopadu 2008

Nový Macbook - první dojmy

Tak jsem po nedávné epizodě s problémy s MacBookem Pro, kdy jsem se ho musel po více než roce používání vzdát kvůli nekvalitní grafické kartě od nVidie a neprofesionálním přístupu od českého servisu, začal znovu řešit počítačové vybavení. A vzhledem k tomu, že se ceny vcelku výrazně posunuly, to znamenalo, že jsem se mohl výrazně více rozhlížet.

Nakonec padlo rozhodnutí na kombinaci desktopu + lehkého notebooku. No a vzhledem k ověřenému faktu, že "once mac, never back" jsem o návratu na tamagochi windows platformu ani neuvažoval. Bylo to v době, kdy Apple chystal aktualizaci kompletní notebookové řady, takže doba ideální.
Desktopem nemohlo být tedy nic jiného, než iMac v té silné konfiguraci s 512MB grafickou kartou, aby utáhl i druhý 26" monitor a všechny ty grafické a video programy. Upgradoval jsem paměť na 4GB a myslím, že mám na pár let vystaráno.
Ale začal mi scházet notebook, něco co se dá vzít s sebou na cesty nebo alespoň po bytě. Apple naštěstí inovoval celou řadu a tak bylo z čeho vybírat. Rozhodně jsem vzhledem k silnému desktopu potřeboval jen něco přenosného, tedy 13". Takže buď nový Macbook nebo Macbook Air. Air je samozřejmě designový skvost, ale nalezl jsem na něm příliš problémů, které by mě asi omezovaly. Nakonec nový Macbook je jen o fous "tlustší" a to půlkilo na váze už mě nevytrhne. Důležitější pro mě bylo, aby se nezadýchal, když budu potřebovat na cestách otevřít nějaký ten velký obrázek pro editaci nebo prácovat s videem. Nakonec ani nejsem moc velký přiznivec zaoblených tvarů právě ve stylu Airu. 
Navíc měl Air zpoždění vydání, což znamená +1-2 měsíce pro dostupnost u nás.
Prostě to zkrátím. Rozhodl jsem se pro nový Macbook a jak to tak na něm píšu, rozhodně nelituji. Cesta ke mě nebyla bez pointy a musím hlavně opět pochválit Duhový servis, který mi svou pohotovostí zajistil jeden ze čtyř v první várce, která do ČR dorazila. Na popis služeb Duhového servisu si nechám vlastní článek, protože tahle pohotovost a kvalita služeb, kdy je zákazník na tom prvním místě, se prostě dneska už nevidí. Stejně jako bych už nekoupil jiný počítač, než Apple bych nekoupil Apple u nikoho jiného, než u nich.

Ale k samotnému Macbooku. 
Předchozí plastový model jsem měl možnost asi dvakrát okusit a rozhodně můžu říct, že nahrazením plastu hliníkem je obrovský skok kupředu. Už to není plastový lowend, ale vlastně Macbook Pro Mini. Unibody je hezká věc, ale spíš pro výrobce, než koncového uživatele. Všimnete si toho, když o tom víte, jinak je to prostě v rámci apple elegance.

Unibody

Jak už jsem zmiňoval, nejsem nijak velký příznivec zaoblených tvarů se kterými přišel Air. Ale musím přiznat, že to pomáhá opticky snížit výšku celého notebooku. Zaoblené je jak víko, tak spodní část. Víko vypadá zaoblené více, ale to je pouze proto, že celá část s displejem je neuvěřitelně tenká.
Na spodní straně je zaoblení mírné vzhledem k celkové výšce. Ale objevil jsem jeden nepříjemý problém. Jako nožičky jsou použity velice elegantní lesklé černé plastové výstupky, které ovšem ve stylu celého zaoblení mají tvar širokého vrchlíku. Problém je v materiálu. Plast je tady naprosto nevhodný a tak Macbook na stole vůbec nedrží a i při malé síle pod rukama cestuje. Po dvou dnech používání už uvažuji o jejich nahrazení nebo přidání alespoň jedné pogumované nožičky na spodek notebooku. Je to škoda, protože tím jak je notebook lehký, nemá moc velkou stabilitu. Umím si představit, že stejný problém má i Air a tam je to vzhledem k nižší váze asi ještě horší.

Displej

V nové řadě se Apple rozhodl vsadit pouze na lesklé kontrastní displeje. Od té doby, co mám vedle sebe iMac s lesklým LCD a "klasický" matný monitor jsem velkým fanouškem lesklých verzí. Takže na rozdíl od mnoha jiných s tím nemám problém. 

Pravda je, že displej je natolik kvalitní, že dokáže většinu odlesků účinně přebít a nezaregistroval jsem zatím žádný problém. Asi to nebude nejideálnější v parku se sluníčkem v zádech, snažíc se vybrat správný odstín barvy, ale na nic takového se nechystám. 
Černý rámeček, resp. žádný rámeček je moc dobře vymyšlená věc, která přidává nejenom body za design, ale i optickým klamem zvětšuje plochu. Na okrajích je téměř neviditelný gumový proužek, aby víko správně dosedalo při zavření a obě části se nedotýkaly.
Rozlišení je zde 1280x800, což je myslím pro 13" normální. Oproti 1440x900 na které jsem byl zvyklý na Pro verzi je to paráda. Ale přeci jen je to přenosný notebook, takže okno prostě zabírá jednu obrazovku. Tomu už jsem na 3800 x 1200 trochu odvykl :)

Klávesnice

Černá klávesnice byl moc dobrý krok a designově sedí k černému displejové části. Je ve stylu starších Macbooků nebo například hliníkových apple klávesnic. Přestože nejsou klávesy nijak velké, píše se na nich skvěle. 
Používám denně právě hliníkovou klávesnici a musím říct, že na macbookovské klávesnici se píše ještě o fous lépe. Je to prostě hodně příjemné a já jsem tomu hodně rád, protože přesně proto jsem si ho pořizoval - abych si s psaním mohl jít sednout někam do pohodlí. 
Taky mám podivný pocit, že se mi tenhle článek roztahuje do délky jen proto, abych mohl ještě chvíli na té klávesnici psát :)

Touchpad

Nové skleněné touchpady jsou dovedením technologie do dokonalosti. Nejdřív jsem k tomu byl trochu skeptický, ale stačil den používání a je mi jasné, že tohle se opravdu povedlo. 
Kromě toho, že neexistuje tlačítko a lze vlastně zmáčknout celý touchpad sem konečně dorazila možnost kliku přes jeden dotyk, což bylo jediné, co mi na rozdíl od windowsovských touchpadů scházelo.
Ale hlavní věc, která tady funguje jsou gesta. Nemyslím teď wigy-wigy rotace a zoomování obrázků jako na iPhonu. To sice může být hezké, ale já to moc nevyužiji. 
Mluvím o gestech, kdy se třemi prsty naviguje a čtyřmi přepíná exposé. To je neuvěřitelně návykové a právě na malých displejích je snadno přístupné exposé záchrana. Prostě nemáte problém mít otevřených plno oken. Nemusíte se v nich nijak orientovat, stačí čtyřmi prsty na touchpadu zajet dolu a hned máte přehled. Nevěřil jsem tomu, ale po jednom dni používání mi to už přijde naprosto normální.
Samozřejmě zůstalo dvouprstové skrolování čímkoliv

Vnitřnosti

Co se týká vniřku Macbooku, je vzhledem k tomu, že jde o poslední modely z dílny Applu, asi všechno v pořádku. Rychlé paměti a dvoujádrový procesor žene notebook spolehlivým tempem a výjimečnou věcí je tady grafický čip.
Přestože jde bohužel opět o nVidii je výkon hodně dobrý. Důležitější ale je, že už teď je tady snaha odvést většinu výpočtů grafických efektů právě do režie GPU. V novém OS to bude počítám hlavní zbraň a tak se dá čekat inovace na tento čip i u všech ostatních modelů jako je iMac nebo Mini. Doufejme jenom, že to nebudou opět stejné šunty jako v předchozích Macboocích Pro.

Konektivita

Asi největší změnou u Macbooků je to, že zmizel FireWire port. Nepříjemné, nepochopitelné, špatné. V situaci, kdy si Macbook pořizuji jako druhý hlavně pro mobilitu mi to až tolik nevadí, ale neumím si představit, že by to byl můj jediný počítač a já neměl jak připojit externí disky. Četl jsem několik důvodů, proč byl tento port vypuštěn, ale stále to považuji za špatný krok. Ale co naděláme, prostě tam není. Na druhou stranu, byl standardem vlastně jen u Apple notebooků, jinde to byla spíš featura navíc.

Zbytek jsou dva dostačující USB 2.0 porty, jeden ethernet a magsafe napájení. Sluchátka, optika pro audio standardně.

Ale nově je tady něco, co se jmenuje MiniDisplay Port. Je to roztomile malé, ale NENÍ to totéž co podobný výmysl jménem MiniDVI. Ten je pro změnu zase u iMacu. Tam mě právě použití nestandardního zobrazovacího portu nemile zaskočilo a musel jsem shánět redukci. 
U Macbooku je to stejné, jenom bohužel potřebujete další redukci. A u mobilního zařízení je to o to nepříjemnější, že musíte ten ocásek tahat s sebou, co kdyby náhodou bylo třeba použít externí displej nebo projektor. Rozhodně problém, který si mi ani trochu nelíbí. 
Jediné, co si s MiniDisplay Portem rozumí jsou nové Apple Cinema Displeje a to je trochu málo. 
Tady dávám rozhodně body dolů, dva nestandardní porty ve dvou počítačích stejné firmy je výsměch.

No tak jak to zhodnotit závěrem? Nový Macbook je skvělý notebook. Hliník a hlavně výrazně výkonnější střeva mu mohly se vyhoupnout z kategorie lowendů do semiprofi ligy a podle mě začíná konkurovat Pro verzím.

Design je hodně povedený, rozměry naprosto přijatelné pro přenášení a těch pár nových funkcí rozhodně potěší.

Cena trochu poskočila, ale na druhou stranu se pohybuje základní hliníková varianta pouze kolem 30 tisíc, což ve srovnání s odpovídající konkurencí není vůbec moc. Moc jsem nepochopil příplatek 7 tisíc za podsvícenou klávesnici a 90GB disku (dražší verze MacBooku).
Pokud by člověk totiž o dražším MacBooku uvažoval, rozhodně se blíží už nižší variantě Airu a pak přichází opět na přetřes preference mobility před výkonností.

čtvrtek 6. listopadu 2008

Herní podzim 2008

Letos, ještě trochu více než loni se projevuje onen šílený nápad směrovat všechny hlavní herní tituly na vánoční sezónu. Samozřejmě existují výjimky a samozřejmě je to pochopitelné z hlediska vydavatelů. Ovšem už vůbec to není zvládnutelné z hlediska hráče.

Loni kraloval Assassin's Creed, COD4 a možná Orange Box, letos je těch opravdu top titulů o trochu více.

Začalo to Fable II. Netrpělivě očekávané RPG, které sice nedostálo svým slibům, ale je velice zábavné a dokonce bych řekl, že s tímhle titulem by měli začínat všichni, kteří mají ke konzolím a počítačovému hraní jako zábavě pro dospělé, zatím chladný vztah. Vcelku dobře lokalizovaná hříčka na změnu světa určitě může zaujmout mnohem širší publikum než ostatí tituly.

Do předvánoční rvačky o peněženky hráčů se pustil i Far Cry 2, který pro mě překvapivě, ale docela obstál. Klasická FPS se zvládnutou grafikou a sandboxem pro dobrou zábavu. Chyby jsou, ale atmosféra to vynahrazuje. Simulátor "střílení černochů" bude v tomto smyslu králem až do vydání Resident Evila 5 :).

No a pak to začlo naostro. Přihlásily se o slovo další tituly, které rozhodně není třeba představovat.

Fallout 3 vypadá, že ač na enginu Oblivionu, přináší dobrou a dlouhou 
zábavu. Základní prvky z předchozích částí byly zachovány, RPG se koná, jen pohled se přesunul do FPS. 
Dobrodružství v postapokalyptickém Washingtonu určitě osloví fandy série a podle dosavadních recenzí bude bavit i ty ostatní. Dobře zvládnuto, ale já ho řadím mezi "must have" tituly, které odložím na později, abych si zvládnul užít příběh.


No a s velkou slávou a plnící své sliby si to po zemi, pokryté zaschlou krví a  rozšláplými mozky dupe Gears of War 2.  Větší, lepší, brutálnější. Tenhle výplach mozku je přesně to, co se od čísla 1 v FPS na Xboxu očekává. Letos to ovšem vypadá, že se tvůrci snažili i v oblasti multiplayeru a tak bude mít COD4 velkou konkurenci. Ano, myslím COD4, ale o tom později. Marcus Fenix přichází porazit invazi Locustů a kupodivu přináší i velice slušně zpracovaný příběh, což asi nikdo moc nečekal...

No a je čas na překvapení roku. Mirror's Edge. Sázka na riziko, která se pravděpodobně vyplatí. Naprosto pacifistické hopsání po střechách zaujalo už svým konceptem a čistou grafikou. Když pak tvůrci vypustili demo, bylo většině pochybovačů jasno. Tohle může být Altair roku 2008, který nebude nudit. Rozhodně tento titul stojí za udržení v hledáčku.

No a s prvním sněhem dorazí Wrath of the Lich King. Dávka bílého sněhu pro všechny závislé a mnoho hodin za levelem 80 v novém prostředí. Tenhle titul snad nemá cenu ani komentovat. Kdo nezná, nepochopí, kdo zná, má objednáno. Očekávat se dá stržený rekord prodaných kusů za 24 hodin a přetížené servery. Analytici můžou začít psát články na téma dočasnosti zájmu o WAR či AoC z důvodu nedostupnosti nového obsahu pro WoW. Prostě král je jen jeden.

No a původně bych do seznamu přidal ještě COD5. Ovšem zahrál jsem si včera multiplayer demo a už je mi jasné, co bude onen titul, který to letošní vánoce kompletně projede. Bohužel, někdo to dělat musí. A kombinace minimálních inovací, nehezké (a to je ještě eufemismus) grafiky a tématu druhé světové války je přesně tím vražedným koktejlem. Počítám, že singleplayer se opět smrskne na 8-10 hodin, ovšem v horší grafice než díl předchozí. Do toho přidejte vyčerpané téma druhé světové války s archaickými zbraněmi a nečekejte, že se hráči vzdají svého moderního arzenálu z COD4. Je čas, aby Treyarch už dal COD pokoj, protože je každý druhý rok vidět, že prostě nedokáže konkurovat sudým dílům série.


A to jsou pouze hlavní tituly. Takové ty, které asi časem vyzkouší každý. Pak je tu několik specifických hříček, které rozhodně mohou zaujmout.
Ať už EndWar díky svému hlasovému ovládání, Banjo-Kazooie pamětníky, Left4Dead příznivce střílení zombíků, Need for Speed: Undercover nepoučitelné optimisty, Tomb Raider příznivce skákaček anebo třeba Little Big Planet infantilní dorost.

Letošní herní podzim je hodně pestrý a rozhodně nezvládnutelný. Ale na druhou stranu je mnohem příjemnější přemýšlet, kterou ze skvělých her vynechat, než čekat na dvě průměrné hry u plošinovky pro batolata a rok starých konverzí (zdravím majitele PS3:).

pondělí 3. listopadu 2008

Blbec na konec.

Tak přestože jsem ne vždy vlastní vinou vynechal pár posledních velkých cen F1, velké finále jsem si nemohl nechat ujít.
Už od začátku to vypadalo napínavě a konec byl opravdu velmi infarktový. Jako fanoušek McLarenu jsem naprosto spokojen a snad i příznivci červeného tábora musí uznat, že na rozdíl od loňského roku byl titul vcelku zasloužený. Ale já se chci zastavit nad jinou věcí. Komentátor.

Nova, vlastnící vysílací práva se letos rozhodla dát příležitost jakémusi Richtrovi, který většinu velkých cen komentoval s Pavlem Turkem, profesionálem ve světě F1. Nevím, co je k tomu vedlo, ale po předchozích dvou letech, kdy byl komentář naprosto korektní a souvisel s děním na trati, se objevil pokus z toho udělat bulvár. A asi proto byly vybrány rádobyvtipné hlášky páně Richtra. Utrpení pro normálního diváka po celou dobu.

Ta hrůza ovšem vygradovala právě při finále. To, že už mu nova nezaplatila cestu do Brazílie se vehementně snažil zakrýt, ale nekvalitní telefonní vstupy byly za trest. Když se velkou část závodu nic nedělo, stačil snad třicetkrát zopakovat, jak by dopadl celý šampionát, kdyby se nic nezměnilo. 
Kromě toho ovšem ztrácel přehled nad děním na trati a každou chvíli si pletl jména, takže jedinou orientační pomůckou byla informační grafika od zdroje. To vyvrcholilo, když ještě dlouho po tom, co bylo jasno, hulákal něco o vítězství Ferrari.

Ale největší perla byla jeho zasvěcený rozbor toho, jak bulvární novináři všechno překroutí a nedá se jim nic věřit. Na to navázal hláškou, že nejlepší je proto sledovat tv nova. Umím si představit, jaký výbuch smíchu to vyvolalo u všech v tu dobu puštěných televizí. Snad i on si je vědom toho, že nova je právě typickým příkladem bulváru a překrucování informací pro vlastní užitek a on konkrétně výstavním kouskem toho cirkusu.

Velká cena to byla pěkná, komentář byl otřesný a já doufám, že se někdo poučí a už mu ji příští rok nesvěří. Protože po tom, co nemám pocit, že by se obecně ve F1 hrálo fér, nehodlám další velké ceny sledovat s vypnutým zvukem.

neděle 26. října 2008

Fable II - fabulace na druhou

Tak letošní vánoce začaly trochu brzy. Od 24. října do cca 15. listopadu vyjde tolik zajímavých a hlavně očekávaných her, že i opravdu průměrný hráč bude mít co dělat, aby si vybral jen to nejlepší a finančně nevykrvácel ještě než začnou blbnout s vánocemi obchoďáky.


A Fable II byl první. První vlnou, která věstí tsunami herních zážitků konce roku 2008. I já jsem byl vtažen do onoho hypu kolem této "hry" a zasažen dočasným herním suchem jsem neodolal a do světa Albionu vyrazil už 23., tedy den před oficiálním startem.

Dodnes mám nahrány tři výrazně prodloužené večery a přestože nejsem na konci, myslím, že můžu hodnotit. Alespoň z toho, co jsem zatím viděl.


Nelze Fable II upřít, že je to naprosto něco jiného. Tohle akční RPG s pokusem o neobvyklé ovlivňování světa kolem sebe všemi svými činy je zvláštní. A rozhodně pozitivním způsobem. Je to návyková záležitost a opravdu dobře odvedená práce. Ale má i pár much, které občas budí pouze úsměv, občas ale dojde i na nadávky a  kupodivu více než by bylo milé hru znepříjemňují. Takže se budu hrabat hlavně v nich.


Překlad


Už ne tak překvapivě, ale hra je na xboxu kompletně přeložená do češtiny. Tedy samozřejmě (a naštěstí) ne nadabována, protože hlasy a rozmanitost zvuků je u Fable II naprosto dokonalá. Lokalizace spočívá v českých titulcích. A můžu příjemně překvapen řítct, že překlad je až nečekaně dobrý. Dokonce jsem vcelku bez problémů zkousnul překlad jmen. 

Ale jsou tu i problémy. Minimálně část byla překládána naslepo, takže vás každou chvíli někdo nabádá ke stisknutí "pravého nárazníku" (right bumper) a vyskytnou se i směšné detaily jako "Mnich Maruš" či "Selka Pavel".


Na druhou stranu je nutno uznat, že takovéhle úlety nejsou moc časté a množství textu, které bylo evidentně třeba přeložit muselo být obrovské. Už jen na hřbitově čtením náhrobků se dá královsky pobavit a strávit hodně dlouhou dobu.


Zvuk


Tohohle si na Fable II všimnete. Zvuk a hlavně hlasy postav kolem vás jsou dokonalé. Nadabována je naprosto každá postava, kterou potkáte a kupodivu se jejich řeč řídí tím, co vidí, nebo se děje kolem a téměř neopakuje. Například v jedné z prací, které můžete vykonávat jako vedlejší úkol, je třeba plnit půlitry v hospodě. Je to minihra, která vám dovolí se zdokonalit a dosáhnout až pětihvězdičkového barmana. To ale chvíli trvá, ale jelikož je za tím cítit achievement, tak jsem u toho vydržel. Trvá to cca 30-40 minut reálného času a cca 2 dny herního a probíhá v hospodě. Tam, kam přijde plno lidí. A jelikož jsem dělal rutinní úkon, měl jsem možnost poslouchat s čím přicházejí, co říkají, o čem se domlouvají. Přestože stále někdo něco kafral, neslyšel jsem za tu dobu dva stejné dialogy. Neuvěřitelné.


Grafika


Grafika není špatná. Je tak trochu šmrnclá World of Warcraft stylem, všechno hodně barevné a zaoblené. Okolí je fajn, ale postavy nejsou zrovna nic, na čem by zálibně spočinulo oko. Přestože se liší barvou oblečení, existuje vcelku má

lo typů postav. Hlavně u ženských to je znát a rozeznat vlastní manželku v davu není vůbec nic snadného.

Střídání dne a noci je zajímavý aspekt hry a ve dne a v noci se jak ve městě tak na cestách v lese dějí jiné věci.


Interakce


Systém komunikace a interakce s okolím byl vyzdvihován dávno před vydáním. Já z něj rozhodně nadšen nejsem, ikdyž jakž takž funguje. Problém je v tom, že postava má k dispozici pár gest (jejichž počet se časem zvyšuje) a na základě nich si na ni mj. dělají ostatní názor. Pokud je názor kladný, mají vás rádi, pokud ne atd... Menší problém je, že těmito primitivními gesty je možné během chvilky dohnat kteroukoliv vesničanku ke sňatku a co je horší, když například začnete s dvořením, srotí se kolem menší dav a body získáváte i u nich. A to včetně mužů, kteří vás pak pronásledují a nosí vám dárky. 

Pes je tady doprovodem, hledajícím poklady a dělajícím roztodivné kousky na pobavení. Zabít ho nemůžete, odmítnout taky ne, prostě ne všechno je možné rozhodnout...


Vlastnictví


Peníze hýbou světem a to i světem Fable II. Díky Pub Games jste si mohli vydělat něco málo před vydáním hry, ale i jinak to není problém. Zdrojem je jak kopání pokladů, tak prodej nepotřebných věcí. Ovšem nejvíce se vydělává na vlastnictví domů. Kupte dům, pronajměte ho a každých pět minut reálného času dostanete nájem.

Pokud takhle investujete hned od začátku, nebudete v třetině hry vědět, co s penězi. Je to příliš snadné. 

Domy je možné buď pronajímat, nebo se v nich zabydlet a mít rodinu. Pokud ovšem takový dům vlastníte, má povětšinou otevřené dveře a stále se tam někdo courá. Nedomyšlené. Vyspěte se svou ženou a ráno potkáte na schodech stát mnicha, který vůbec netuší, kde je.


Věci


Jako správné RPG, tak i Fable II má svůj inventář a systém nákupu/prodeje věcí. Inventář je řešen trochu nešťastně a k jakékoliv manipulaci je třeba skočit do menu, kde si nalistovat, co právě hledáte. Pokud třeba koupíte 5 knih, které chcete použít k naučení nových věcí, je jejich nalezení v inventáři za trest.

Navíc je počet dostupných věcí velice omezen. Můžete sice měnit své oblečení, zbraně či nábytek v domě, ale můžete si vybrat tak ze dvou, maximálně tří možností.


Vývoj


Samozřejmě nejočekávanějším aspektem byl onen zázračný model vývoje okolního světa na základě vašeho chování. Jak bych to jenom.... ano, je tady, ale spočívá pouze v tom, že pokud budete vesničany zabíjet, budou vás nenávidět, pokud jim budete dávat dárky, budou vás mít rádi. Konec. Žádné - tenhle člověk mi nabízí jako práci shánění lidí do otroctví - zabiju ho - dostanu odměnu, morální body plus a bude od něj pokoj. Ne. Je nezničitelný a jedinou volbou je buď práci přijmout (mínus body) nebo nepřijmout (nestane se nic).

Prostředí světa je tady opravdu pouze naoko interaktivní, založené pouze na chování nenávidím + útočím / miluji + dávám slevu v závislosti jestli se vás bojí.


Je tady samozřejmě plno vedlejších detailů, které s hlavní linkou příběhu vůbec nesouvisí, jako jsou mluvící dveře rozseté po celém světe, truhly, poklady, zaměstnání atd. Přijemné zpestření, ale nic, co byste už někde neviděli a s jasným cílem prodloužit herní čas bez dalších ambicí.



Jak to shrnout? Fable II je prima věc. Silně návyková a zábavná. Ale rozhodně není ani polovinou toho, co bylo slibováno. Ten majstrštyk letošní zimní sezóny ještě přijde a bude to výrazně větší sekáč, pánové.


Nezbývá, než čekat a Fable II si krátit čas. Vždyť už teď je tady cca stejně dobré Far Cry 2, tento týden pak Fallout 3 a začátkem listopadu pak GoW2, Mirrors Edge či Lich King. A to nesmím zapomenout na věci s potenciálem překvapit jako je COD5 nebo NFS. Infantilní hračičkové samozřejmě mají svojí Little Big Planet, hned jak jim muslimové dovolí hrát...

sobota 18. října 2008

oranžová, jako odstín rudé

Tak kromě toho, že mi oranžoví opičáci hnuli pěkně žlučí, tak mě v rámci možností pobavil portál idnes. Podařilo se jim dostat vedle sebe dva nesouvisející obrázky naší ubohé republiky, která nejenže vypadá oranžově přes politickou lupu, ale i díky termokameře.... jesltilto souvisí nevím, ale horko nám s těma kreténama rozhodně bude.

neděle 28. září 2008

Fringe

Tak jak to bývá s novou podzimní seriálovou sezónou, objevilo se kromě nových řad i několik nových seriálů, které dostaly šanci zabodovat mezi vcelku ostrou konkurencí.

Jedním z nich je z produkce FOXu také Fringe. Tento seriál staví na něčem, co se Aktům X kdysi vyplatilo. Okrajová zóna vědy, paranormální jevy atd. Toto téma v optice současných rozpočtů seriálů a úrovně vizuálních efektů dávalo hodně velkou naději. Bohužel to dopadlo hrozivě.

Tvůrci nejen, že se očividně Akty X inspirovali, ale oni je na každém řádku svého scénáře vykrádají. Už složením postav - dva "agenti", každý z opačného spektra důvěry v tyto jevy, přísný, tajemný, ale spravedlivý šéf, podivná korporace, mající prsty ve všem... To opravdu bylo tak složité napsat něco jiného než Muldera a Scullyovou po dvaceli letech?
A ještě jedna připomínka - agentka, hlavní postava, je tak neuvěřitelně nesympatická, vcelku dost ošklivá a jakmile otevře pusu, člověk by potřeboval lobotomii mozku, aby ji mohl alespoň trochu snášet. Udělat hlavní postavu tak iritující a přeskakovat z roviny "chytrá jak rádio" k "nechápu nic" byl velice odvážný krok, který se moc nevyplatil.

Ale to všechno by se dalo vcelku překousnout, pokud by děj za něco stál. Bohužel to hodně dře. Kromě toho, že jsou jednotlivé díly (zatím 3) vcelku nudné a až moc často nelogické ve svém vývoji, chybí tady originalita. Vždyť už v druhé epizodě tvůrci téměř do nejmenšího detailu vykradli jeden z úspěšných dílů Akt X.

Nedostatek nápadů a charisma poloviny obsazených herců si tvůrci kompenzují pseudo efektními záběry a moderní technologií, ale záchrana to není. Tak jak byly 3D slova umístěná do filmového prostoru efektní v zahajujících titulcích Fincherovém Panic Roomu, tak tady je jejich přílišné používání na obtíž.

Snad jediným kladem je obsazení Johna Noble, který si svého potrhlého vědce doslova užívá a stejně jako u plna dalších herců je vidět, že se pokouší svou filmovou kariéru ozdobit i úspěšným seriálem. To ale bohužel nestačí. Jeho interakce s duem "detektivů" je hodně kolísavá.

Dialogy často šustí papírem a oscilují od diváka "zasvěceného" do moderních vyšetřovacích metod a chovanci ústavu pro slabomyslné. Navíc dvojice "detektivů" vůbec nefunguje. Filmový a hlavně seriálový harcovník Joshua Jackson hraje spolehlivě a uvěřitelně a o to víc kontrastuje s ubohým projevem Anny Torv. Navíc už od počátku tvůrci hloupě poukazují na to, že mezi těmito dvěma by mělo vzniknout v průběhu času nějaké citové pouto, což bude asi dalším hřebíkem do rakve tohoto seriálu.

Po třech epizodách nemám důvod snažit se vidět další, tvůrci naprosto jasně naznačili, že se za vykrádání Akt X nestydí a vlastní nápady nemají. Herci jsou natolik průměrní, že ani oni to nezachrání a tak nezbývá než pohřbít další z nadějných seriálů.

čtvrtek 18. září 2008

Vyšel nový Palahniuk, nepropásněte to...

Tedy, on tak úplně nový není. Vyšlo druhé vydání Programu pro přeživší, který u nás původně vyšel tři roky po svém napsání, tedy v roce 2002, a velice brzy se po něm zaprášilo.

Já jsem první vydání minul a ukázalo se nemožné ho už sehnat. Proto jsem uvítal, že se Odeon rozhodl udělat druhé vydání, které se valí na pulty v této době.
Docela už mi chybí knížka tohohle typu, od posledního silného příběhu co jsem dočetl si plno dalších vylámalo zuby na mojí zmlsanosti. Ale počítám, že Palahniuk nezklame.

Dokonce se možná blýská na lepší časy, jelikož to vypadá, že se chystají k vydání další jeho knihy jako je třeba Rant. A vzhledem k tomu, že brzy bude mít premiéru zfilmovaný Choke (Zalknutí), mohlo by dojít i na druhé vydání tohoto díla.

Tak tolik jen k upozornění, pokud nemáte povědomost o nově vycházejících knihách a nového Palahniuka si nechcete nechat utéct. A pokud tohoto autora ještě neznáte, je nejvyšší čas začít, protože až ho jednou objevíte, budete marně shánět starší knihy. To proto, že my, kdo ho už známe, je vykoupíme :)

středa 17. září 2008

Tohle bohužel není nový MacBook Pro

Tak před chvílí prolétla internetem rychlá zpráva, že společnost T-Systems omylem na svých stránkách vystavuje nové MacBooky Pro.
Samozřejmě, že ve mě hrklo, protože těch zvěstí, že 14.10 budou představeny jen MacBooky a Pro verze si počká na lednový WWDC, se v poslední době objevilo až příliš.

Ale bohužel. Tohle definitivně není nový MacBook Pro. Kromě podivného renderu, kdy jde přes displej hodně amatérský odlesk, vychází model z předpokladu, že se z iMaců přesune černý rámeček i na MBP. Prosím, taky mě to napadlo.

Na stránce, která momentálně už nefunguje byly ovšem stále původní konfigurace - tzn. 250GB disk, 2,6 C2D procesory a šuntovní nVidia karty. Něco z toho se určitě změní.

A poslední rána: aby mohl T-Systems omylem zveřejnit obrázky nového MBP, musel by je nejdřív od Apple získat. A to téměř měsíc před oficiálním uvedením. A bohužel je faktem, že Apple by nikdy nepoužil na obrazovce nového produktu screen z aplikace, který už jednou u stejné řady použil.
Ano, s tenhle obrázek byl na MBP v době, kdy jsem ho kupoval já (minulá generace). Pak se ještě dvakrát změnil, ale já si ho moc dobře pamatuju.

Takže bohužel smolík, tohle není nový MacBook Pro.

pondělí 15. září 2008

Děsivě nudný Dexter

Tak Jeff Lindsay se vrátil ke psaní. Jeho veleúspěšným dílem byly první dvě knihy o Miamském sériovém vrahovi Dexterovi jménem Drasticky děsivý Dexter a Drasticky dojemný Dexter. Šlo o velice dobře zvládnuté žánrovky, plné čerstvých nápadů a zajímavého příběhu.
Není tedy s podivem, že se do zfilmování tohoto příběhu nadchnula americká televizní společnost Showtime a měla úspěch. Nakolik je to díky charisma hlavní postavy, stvárněné skvěle Michelem C. Hallem nechme stranou.
Scénáristé si vzali Lindsayovy knihy jen jako základ scénáře, přivedli většinu postav a základní premisu děje. Trochu však pustili fantazii uzdu a překvapivě to dopadlo dobře. První dvě sezóny seriálu Dexter patří k tomu nejlepšímu, co bylo na seriálové scéně v posledních letech k vidění. Dokonce mám pocit, že druhá sezóna byla ještě o fous lepší než první, což se zas tak často nestává.
Odklon od knižního děje mohl mít nejrůznější důvody, ale dokázal (určitě i díky vizuálním prostředkům) přinést podle mého intenzivnější a lepší děj a příběh, než první dvě knihy.
Neříkám, že první dva Lindsayovi Dexterové byli špatní, byli úžasní. Ale první dvě sezóny zfilmované podle nich byly lepší.

A tady se obávám začíná onen problém. Lindsay se pokouší napsat něco lepšího, aby (si?) dokázal, že některé aspekty televizní verze není schopná pojmout. Možná mu femme fatale v druhé sezóně, která nevzešla z jeho knih, přišla moc klišovitá a tak se pustil na tenký led.

A tak spáchal třetí knihu jménem Dexter v temnotách. On prvním dvěma knihám udělal televizní Dexter velkou reklamu a bylo by tak spíše nepochopitelné, kdyby pokračování nevzniklo.
Ovšem tohle se asi nemělo stát. Ona opozice vůči seriálu a potřeba typu originality, na kterou Lindsay evidentně nemá, je tady až moc do očí bijící. Jakoby se rozhodl, že když se televizní tvůrci nedrží jeho knih, napíše něco ještě lepšího, čehož nebudou moci na obrazovce nikdy dosáhnout.

A tím se dostávám k ději knihy. Dexterův temný společník zde dostává až magické rozměry a autor začíná míchat koktejl z až moc tajemné mystiky. Tu přihodí zrod lidstva, tu dolije hierarchii mezi zlem A a zlem B a míchá velmi úzkým brčkem, které propouští jen velice řídký děj.
Prostě celé je to velice nudné, jelikož hned na začátku je vysvětlující kapitola, která jakoby do Dextera vůbec nepatřila. Tudíž víte, co se stane na konci a musíte se celou knihu prokousat až k něčemu, co vlastně víte.
Trochu víc prostoru tady dostávají děti, hlavně Cody, ale opět podivným způsobem, jakoby opět Lindsay naschvál trucoval proti ději seriálu.
Bohužel se autor pustil do tématu, které podle mého názoru není schopen příliš uchopit. Po prvních dvou knihách jde o neuvěřitelný kvalitativní sešup. Jakoby šlo o minipřestávku, jakousi výplň, která snad ani s Dexterem nesouvisí.
Osobně jsem velice zklamaný a doufám, že jde o jednorázový úlet a pokud se Lindsay k Dexterovi rozhodne vrátit, bude to už starý dobrý Dexter, jak ho všichni známe.

středa 10. září 2008

Jak mi došla jabka...

Tak jsem zase Macless. Měl jsem svůj Macbook Pro vlastně jenom půjčený. Téměř na den po roce odešla grafická karta, pak něco na desce, pak ukázal svoji neschopnost Český Servis (btw. proč všechny neschopné instituce s kterými se musím potýkat začínají tím "Český/á/é"?) a nakonec si to rozmyslela i nová grafická karta.
Došla mi trpělivost a přestal jsem věřit, že to s tímhle strojem může být lepší. Osobně si myslím, že volba nVidie jako grafické karty bylo velké šlápnutí vedle. Navíc nedávno sám výrobce přiznal, že jeho notebookové karty jsou šunt a pomocí firmware jen docílil jejich podtaktování, aby odešly až po minimálně roce používání, kdy už v USA neběží záruka. Zkrátka nVidia se své pověsti výrobce křápů už asi nezbaví.

Odnesl jsem MBP prodejci, který spolu se mnou trpěl neschopností servisu a po celou dobu se omlouval za cizí neschopnost a notebook mu vrátil. Omluvil se znovu a vrátil peníze. Ani byste nevěřili, jak moc za ten rok klesly ceny Macbooků Pro. O třetinu. Fakt.

No a tak mám zpátky peníze, ale není mi to nic platné. Stejný MBP si kupovat nebudu, jelikož vím, že v něm tiká časovaná bomba jménem nVidia a ani nejposlednější sestavení základní desky neoddálí její brzký konec. Co mi tedy zbývá? Jsem beznadějně nakažen jablečnou jednoduchostí, spolehlivostí a intuitivností a momentálně se dusím v nedomyšlených windows, čekajíc na nějakou tu spásu.

A přestože bych si za ten vrácený obnos mohl koupit sedm malých netbooků, tři obyčejné notebooky a klidně dvě slušné herní mašiny, vyčkávám a vyhlížím nový MacBook Pro. S novými ATI HD kartami, vylepšeným designem a třeba nějakým tím překvapením. Ale výměna grafické karty (která je nevyhnutelné po přiznání nVidie, že ví že prodala šunty) by naprosto stačila.
Teď jen aby to dlouho netrvalo, protože z windows začínám šedivět. Chybí mi můj spotlight, expose, iTunes, kalkukačka v search okně, widgety i milion dalších drobností, které umožňovaly nerušenou práci. Takovou, kterou windows plné svých nedomyšleností neumožňují. Už jen přesvědčit outlook k synchronizaci s iphonem je.... ale co, kdo do jablka jednou kousnul ví, o čem mluvím, ostatní nepochopí.

Takže, přestože se mi včera představené iPody docela líbí, rád bych co nejdřív viděl update notebookové řady. Fakt. Prosííím.....

čtvrtek 4. září 2008

Nový Kevin Smith za rohem

Po téměř pravidelné roční pauze je rok 2008 tím, ve kterém má premiéru nový film Kevina Smithe. Jsou to roky, kdy je světová filmografie opět bohatší. Svým způsobem....

Po devadesátých letech, kdy Smith točil nízkorozpočtové filmy, které téměř okamžitě vstupovaly do řad kultovních klasik, je nové desetiletí pro Smithe charakteristické malým váháním. Ať už jde o rodinou Jersey Girl, nebo dotahování sérií do konce (Jay and Silent Bob Strike Back) či dalšího dějství (Clerks II). Ale po dlouhých letech přišel čas na novou, přesto klasickou Smithovku.

Za týden má premiéru Zack and Miri Make Porno, novinka tohoto skvělého filmaře. Na nic nenavazuje, kromě už Smithových trademarkových popkulturních dialogů, ve kterých pomalu předčí i Tarantina.

Odvážný název trochu provokuje, ale podle všeho, co bylo zatím zveřejněno a zmíněno půjde o starou dobrou Smithovku. Potkáme samozřejmě i staré známé tváře jako je Jason Mewes či Jeff Anderson, ale režisér vsadil na novou hlavní tvář. Seth Rogen je pravděpodobně vhodným typem, který dokáže sypat Smithovy hlášky prošpikované vulgarismy tím správným způsobem, ale já jsem jím momentálně přesycen.

Díky Apatowovým komediím, včetně aktuálního Pineaple Expressu získal svoji škatulku a je dost pravděpodobné, že v ní zůstane i v nové Smithovce. Trochu škoda, protože nemyslím, že už má čím překvapit a trochu to může zabít celý projekt.
Ale budu optimista, protože po Clerks II, které považuji za naprosto dokonalý sequel, by mohl Smith přijít s něčím ještě lepším, pokud to scénář utáhne a to se zatím vždycky stalo.

Včera vyšel necenzurovaný trailer, který rozhodně doporučuji.


I Am Legend - legendární edice

Tak teď jsem trochu zklamaný. Na I Am Legend jsem se na Blu-Ray těšil. Hodně. Považuju ho za jeden z těch filmů, který nový formát využije naplno. Takže ho samozřejmě mám už nějakou dobu.

Ovšem WB se rozhodli trochu oprášit tento letní blockbuster kolem vánoc, kdy bude žebříčkům prodejů Blu-Ray kralovat bezpochyby Dark Knight.

Takže 9. prosince vychází I Am Legend - Ultimate Collectors Edition. Blu-Ray dvojdisková edice doplněná všemi možnými BR featurami, hromadou materiálu o natáčení (ikdyž původní edice není vůbec skoupá), sketchbookem a vším dalším, čím musí být krabice s filmem nabitá, aby se mohla označit jako Ultimate Collector`s Edition.

Ale co je na tom pozitivní je cena. 60 USD je pořád ekvivalent ceny téměř jakéhokoliv Blu-Ray disku u nás bez jakéhokoliv bonusu.

sobota 30. srpna 2008

Generál Attorney a kámen...

Tak jsem náhodu shlédl kousek Skály (The Rock, 1996) , která dnes večer vylepšovala kvalitativní průměr vysílaných filmů některé z komerčních televizí. A ač jsem to nečekal, pobavil jsem se.

Scéna ve vězení, ještě před Masonovým podmínečným osvobozením. Ředitel FBI se strachuje co tomu, co dělá řekně generál Attorney a jestli papíry budou zaslány přímo generálu Attorneymu.

Když jsem to slyšel vážně pronášené, málem jsem se utopil v tom, co jsem právě pil.

A naprosto přesně vím, jak tohle definovat, jelikož jsem se před časem také pustil do překládání. Tohle je totiž největší noční můra každého překladatele. Uděláte školáckou chybu ať už z blbosti nebo...., no tohle muselo být z blbosti, a při každém dalším vysílání filmu si každý průměrný student angličtiny pomyslí, jaký že jste debil.

Připomíná to starý vtip: "Kdo je sakra generál Failure a proč čte můj disk..."

UPDATE: Tak jsem zjistil, že tenhle generál Attorney je asi nejznámější kiks v českém dabingu a Skála obsahuje i další perly jako "Ay, Ay, Sir" - "Oko za oko" :)

úterý 26. srpna 2008

Co všechno musí dneska umět ovládat IT

Dneska není vůbec snadné prosadit se na pracovním trhu. Znalosti se musí překrývat z několika oborů a klasický IT už nevystačí se znalostí základních operačních systémů aneb ať žijí automatické opravy ve wordu :)



Česká špecifiká záručních oprav Apple - Part II, dokončení

Aby tady nezůstala nedokončená zmínka o mojí úžasné zkušenosti se záručními opravami Apple produktů, doplňuji o drsný, přesto šťastný konec.

Přestože jsem čekal, že po druhé opravě téhož ze strany českého servisu už nemůžou nastat problémy, ukázalo se, jak moc jsem mimo. Přestože dokázali zprovoznit Airport výměnou komunikačního kabelu z desky (tzn. původní druhá výměna desky byla naprosto zbytečná, ovšem na to nemohli přijít, jelikož nedělali jakýkoliv výstupní test), ukázalo se, že notebook nevracejí v původním stavu.
Při otočce na záda se ukázalo, že nějaký inteligent v servisu se pokusil baterii vyndat pomocí zavíracího nože či šroubováku. Po "břiše" notebooku se táhně rýha, která končí u baterie, která jest tímto "zásahem" poškozená. Konkrétně odlepená část hrany a baterie se začíná nafukovat. Taktéž se jim v servisu jakýmsi záhadným způsobem povedlo snížit kapacitu, resp. "battery healt" z cca 90% při přijetí na 18% při vracení. Tudíž neudrží notebook v běhu ani 20 minut.
Přestože jsem měl minimum času řešit další problém neschopnosti českého servisu, nechtěl jsem si to nechat líbit. Když jsem začal na toto téma s obchodníkem, který mi MBP prodal, dozvěděl jsem se neuvěřitelné věci o "schopnosti" českého servisu. I on byl jejich přístupem natolik znechucen a tušil, že by už přišel o zákazníka, vyměnil mi baterii z vlastní iniciativy.
Tím to končí.

Ale neodpustím si poznámku - pokud se chystáte kupovat jakýkoliv Apple produkt v ČR, vyhněte se oficiální distribuci CDS. O jejich neschopnosti kolují po internetu legendy. Kromě předražených cen získáte navíc to riziko, že při jakékoliv záruční opravě bude váš Apple produkt putovat právě do skladů českého servisu a tam dostane sodu a zůstane minimálně měsíc.
Je tady řešení, ikdyž kostrbaté. Kupte si Apple v Rakousku. Není to taková dálka a záruční opravy tam řeší v řádu dnů. Anebo ještě lepší - kombinace. Firma s názvem Duhový Servis, prodávající právě rakouské Apple produkty řeší záruční opravy právě v Rakousku, tudíž rychle. Vygooglujte si zkušenosti kupujících, tohle není reklama, sám od nich nic nemám. Ale už jsem toho litoval....

čtvrtek 14. srpna 2008

Česká špecifiká záručních oprav Apple

Tak dneska se snad konečně dočkám vrácení svého MacBooka Pro ze servisu. Oprava se táhne už téměř přesně dva měsíce. Původně to vzniklo tak, že se odmlčela grafická karta. Prostě nebyla schopná vysílát jakýkoliv signál ani do displeje notebooku ani na externí monitor.
Dnes už vím, v čem je asi problém a vůbec mě netěší chování nVidie, která čipy neopravuje, ale jen prodlužuje dobu před kolapsem za záruční dobu. Fuj.

Ale i historie opravy byla pestrá. Původně jsem odnesl notebook k prodejci, který v té době sídlil v hodně pochybném sklepení (kupoval jsem přes internet), ale reklamaci převzal. Bez pár dní po měsíci (tedy zákonné lhůtě) jsem si měl notebook vyzvednout. Vypadal v pořádku, tak jsem jej odnesl. Ovšem doma jsem zjistil, že Airport nefunguje. Ani se nehlásí v systému a hardwarový test ukázal, že tam není. Navíc se během dvou dnů notebook náhodně vypínal a nakonec ani nenaběhnul.
Tudíž mě čekala po dvou dnech opět cesta zpět a téměř měsíční čekání. Téměř proto, že jsem týden před vypršením lhůty prodejce začal otravovat. Takže tři dni před dnem D byl notebook k vyzvednutí. Tentokrát jsem se rozhodl jej vyzkoušet na místě - a hle, naproto stejný problém, Airport karta nefunguje. Už druhá výměna celé základní desky nepomohla. Český servis, který opravu pro Apple provádí se ukázal jako úžasný profesionál, když po měsíci vrací notebook opravený se stejnou vadou, s kterou ho přijal. Jako by to ani neotestovali.
Tudíž jim byl odeslán MBP zpátky s tím, že rozhodně hodlám trvat na 30 dnech opravy, tedy že na řešení mají dva dny. Najednou to šlo.
Ovšem absolvoval jsem úžasný telefonický rozhovor, který mi dal jistotu, že je tento servis pouze manufaktura na výměnu základních desek při jakémkoliv problému. Když se jim notebook vrátil a měli závadu na Airportu vyřešit, zavolali mi, abych jim řekl heslo do systému, aby to mohli vyzkoušet (!!).
Takže dosud všechny opravy odbývali náhodnou výměnou desky a doufáním, že musí všechno fungovat? Žádné testování? Ať mi nikdo neříká, že autorizovaný servis Apple nemá utilitu na otestování hardwaru.
Samozřejmě, že má. Je na prvním instalačním CD, které s každým Macem přijde. To vím i já. Ovšem onoho génia v servisu jsem o tom musel poučit. Netušil.

Takže dneska si jdu přesně po dvou měsících MBP vyzvednout a doufám, že se konečně budu moct vrátit do pohodlí OS X. Ono prázdninové používání Windows mi totiž dělá hodně špatně na nervy. Postrádám milion dvě vychytávky, na které jsem si u Maca zvyknul, počínaje keychainem a spotlightem konče.

Ale nakonec jsem si uvědomil, že asi není dobrý nápad lidem kolem sebe ukazovat co Apple umí. Oni totiž pak začnou uvažovat o koupi toho svého Maca. Ale pokud projdou přes neuvěřitelnou místní prodejní strategii, dušenou CDS, je tady nebezpečí potřeby opravy či reklamace. A tam číhá hloupý český servis, který pokud nemáte mac v záruce je schopen naúčtovat třeba dvakrát za sebou výměnu základní desky jen kvůli své neschopnosti.

Já jsem vyvázl ještě tím, že notebook v záruce mám. A vážně uvažuji o prodloužení na 3 roky, protože platit za blbost nVidie nebo českého servisu se mi vážně nechce...

středa 13. srpna 2008

Fail pro dnešní ráno...

Nedělám často, abych jen přelinkoval obrázek odjinud, ale dneska ráno jsem se opravdu nahlas zasmál:


Přidávám linky, které opravdu pobaví:

Failblog.org
EnglishFailBlog.com

pondělí 11. srpna 2008

Nedigitalizovaná olympiáda

Nejsem kdovíjaký sportovní příznivec, ale ke svému překvapení jsem tento víkend strávil vcelku dost času u sledování olympiády.
Bohužel jsme se nedočkali HD vysílání tohoto sportovního svátku, přestože se to nabízelo, ale přeci jen patříme v tomto ohledu mezi nejzaostalejší země. Osobně jsem čekal rozšíření oné HD pseudonabídky UPC o Eurosport ve vysokém rozlišení, ale nedočkal se.
Překvapila mě ale jiná věc. Veškerý hlavní program olympiády běží na druhém programu, na ČT4 jsou pak spíše "odpadní" přenosy, nebo alespoň nezajímavé disciplíny (z hlediska českého diváka). Nejsem žádným velkým sledovatelem českých televizí obecně, ale zaplácnutí celé dvojky sportem mi přijde nesmyslné. Zvlášť ve chvíli, kdy má ČT celý jeden kanál věnovaný sportu.
Argument je samozřejmý - ČT4 není k naladění všude. Ale nechat si utéct jedinečnou a neopakovatelnou možnost donutit lidi digitalizovat je hloupé. Nenapadá mě lepší příležitost, kdy by nákup settopboxu zkousli téměř všichni. ČT tak mohla předvádět tu svou úžasnou "digitální kvalitu" a vykašlat se na zkorumpované propagační akce, vnucující lidem tu jejich nedomyšlenou digitalizaci.
Je mi celkem putna co těch pár dní ČT vysílá na kterém programu, ostatně jako zbytek roku, ale pokud by alespoň vyměnili program ČT2 a ČT4, vystřelila by jim křivka "digitalizovaných" diváků nahoru a oni by se mohli věnovat technickému řešení, nikoliv investovat miliony do přesvědčování lidí o nákupu settopboxu, co jim nevydrží ani do příští letní olympiády....

Poštovní pohádka / horor - dokončení.

Štastné ukončení putování balíku, který strávil stejný čas cestou přes oceán jako z Prahy 5 na Prahu 5.
Jak se dalo čekat, slib o doručení, který jsem získal od "milé" madam ve středu, kdy měla pošta balík doručit a nedoručila, byl opěl lží. Teď se na to všechno koukám už z pozice pochopení pohybu onoho balíku, ale v tu chvíli to moc jasné nebylo.
Skvělé bylo, že pošta provozuje jakýsi trackovací systém, který předstírá, že online sleduje pohyb draze placených balíků. Ověřil jsem si již několikrát, že do něj jsou vkládány úmyslně lži a akce antidatovány. Přesto mi tento systém zdělil, že můj balík je převážen na "moji" poštu (obecně známou leností, arogancí a nenamáháním se balíky vůbec doručovat). Tudíž jsem očekával ve čtvrtek doručování. Ano, modří již vědí, marně.
Problém ovšem byl v tom, že jakmile tato pošta balík získala, vytratil se z jakékoliv evidence. Už to nebyl EMS ani obchodní balík. Teď to pro ně byl klasický dopis, který můžou ztratit nebo hodit do nějakého tunelu.
Zahájil jsem tedy v pátek ráno vlastní pátrání. Pošta, která měla balík doručit jej nemá v evidenci. Dušovali se mi, že tam nic takového nemají. Odesílací pošta ovšem balík již vyexpedovala a měla nějaké potvrzení, že na druhou poštu ho doručila. Tudíž zásilka plula někde ve vzduchoprázdnu a nikdo nic nevěděl. Ideální prostředí pro obvyklou "náhodnou ztrátu". Na infolince slušnější pošty mi údajně zjistí, kde balík je. Za šest hodin se jim to nepovedlo, otravoval jsem je dvarkát, pak to vzdal.
A teď rozluštění - zásilka samozřejmě spočívala na místní poště, která ji měla doručit. Ovšem zápas o její vydání musel probíhat stylem:
"Máte tady můj balík."
"Nemáme."
"Ale máte, předevčírem vám ho doručili."
"Nemáme, to bych to musela vědět."
"Mám potvrzené doručení na vaší poštu z před dvou dní."
"Nemáme ho."
"Támhleto je on, ten na kterém je velkými písmeny napsáno DORUČOVAT VE STŘEDU."
"Není."
"Koukněte se na adresu."
"Nojo, je to on. Ale ten jsme vám doručovali včera...."

Takže jsem si konečně vyhádal balík, který mi pošta zapírala celý týden. Pikantní jsou všechny ty nápisy na něm : DORUČOVAT VE STŘEDU, Adresát nezastižen 7.8., Nedoručitelné atd...

Takže jedna rada na závěr : Pokud budete chtít opětovně doručit EMS balík (většinou pojištěný a dražší balík z USA takhle dojde), protože vás pošťák nezastihl (třeba v neděli ráno), je tento sledovaný balík převezen na vaší poštu, kde se z něj stává obyčejné psaní a mizí ze sledovacího systému. Ideální chvíle pro "ztrátu" ve stylu české pošty.

Zajímavé je, že tyhle problémy mám jen s balíky z USA, které mají cenu nad 300 dolarů a vyměřené clo. Padesátidolarové doručují bez problému.
Doručováním samozřejmě myslím alespoň cedulku o uložení na poště, na víc jsou místní pošťačky moc líné.

středa 6. srpna 2008

Jak jsem si chvíli myslel, že pošta není sebranka neschopných... a opět se mýlil.

Pokračování nudného seriálu o neschopnosti české pošty. Ikdyž tentokrát s malým nádechem tajemna a jedním překvapením. Ale postupně.

Dolar si vesele tyká s hranicí patnácti korun a nebylo by tedy moudré toho nevyužít. Nuže vyhlédl jsem opět něco málo techniky na ebay, objednal, zaplatil a obrnil se trpělivostí při cestě balíku celnicí a zatuchlými trubkami české pošty.

Balík opustil Kalifornii 25.7 a cesta na naši celní správu mu trvala přesně 5 dní. A zde se konalo překvapení číslo jedna - celnice ho pustila už po třech dnech. Pravděpodobně také proto, že zde nebyl žádný pokus o fingovanou cenu a pravděpodobně je přiložena faktura. Přesto dobrá zpráva.

A teď šokující překvapení číslo dvě - 2.8, kdy celnice zásilku pustila byla sobota. Následovala neděle, kdy se (nadechnout) česká pošta (!!) pokusila balík doručit. Ano v neděli ráno. Bohužel měla smůlu, byl jsem na cestách. Přesto se mi onen zázračný pošťák dovolal a domluvil si se mnou náhradní termín doručení. Prý není možné si balík nikde vyzvednout. To mi přišlo divné, ale co, souhlasil se středečním doručením a já to pustil z hlavy.

Bohužel zde celý zázrak končí, rozmáznutý na předním skle "rychlovlaku" jménem česká pošta.
Po návratu v pondělí totiž nalézám informaci o pokusu o doručení. Nu což, zkusili to i v pondělí, ve středu přijedou podle domluvy zas.
Středa je dneska. Celý den. Samozřejmě to ani nezkusili. Naštěstí mám zázračné telefonní číslo na přebornici v disciplíně "nepříjemná ženská", kterou stejně jako téměř všechny ostatní držitelky tohoto titulu pošta zaměstnává.
Je mi vysvětleno, že pokud to bylo slíbeno, bude doručeno, ať vyčkám. Ona nemá přehled, zda tam balík neleží. Údajně jsou všechny balíky doručovány, žádný nezůstává na pobočce. Dedukcí tedy zjišťuji neveselý fakt, že je můj "počítačový" balík vláčen již čtvrtý den autem při vcelku nehezkých teplotách.
Koncem pracovní doby mi dochází trpělivost a zkouším opět osvěžující rozhovor s "dámou" na drátě. Kupodivu tentokrát tvrdí, že pokud nebylo doručeno v neděli, nikdo se nepokouší doručit znova (což je ovšem v rozporu s lístkem o nedoručení v pondělí i evidencí). A ne, vyzvednout balík osobně si nemůžu. Nezbývá než pěkně poprosit, aby mi další den tvrdili, že doručují a doufat v to, že tentokrát to nebudou jen tvrdit.

Poznatky z bajky:
- Česká pošta je neschopná instituce a přesto doručuje i v neděli
- Česká pošta doručuje v neděli, pokud má balík trackovací číslo a oni nemají možnost falšovat údaje o nedoručení, jak to obvykle dělávají
- Česká pošta vždycky najde způsob jak "doručovat" svým obvyklým systémem
- Tento typ balíků končí na mystické pobočce "Presslova 12, Praha 5", která ovšem neexistuje, nebo alespoň ulice. Možná tak Preslova. Ale když oni si to nechali vytisknout i na razítka....


sobota 2. srpna 2008

X Files - I want to forget...

Tak tohle se asi nemělo stát. Docela nedávno jsem potkal vcelku vtipný článek na téma, kterému z filmů by se už nemělo dostat pokračování. Evidentně vznikl jako reakce na druhý celovečerní film z prostředí Akt X. Nelichotivým recenzím jsem moc pozornosti nevěnoval, stejně tak filmu.
V určité době jsem tuším na Aktech X ujížděl jako snad všichni v tom věku. Bylo to chytré, bylo to napínavé, byl to jeden z prvních kvalitních seriálů, co se k nám dostal. První celovečerák jsem bral jako docela zajímavé zakončení ságy a nijak mě nezklamal.
Dnes si na tohle všechno vzpomínám už jenom proto, že se objevil druhý celovečerní film. Mezitím však publikum vyrostlo a filmový a seriálový svět se trochu dost posunul. Mulder se našel ve skvělém Californication, takže je dost těžké si vzpomenout přesně na ten jeho charakter z původních Akt X.

Jak je asi jasné, tohle všechno sem kaňkám proto, že jsem X Files - I want to believe viděl. Viděl a zhrozil se. Nečekal jsem nic, ale dostalo se mi pořádné filmové facky. Pokud se na film chystáte, přestaňte číst právě teď, protože se budu navážet do detailů.
Protože si to zaslouží. Nenamítám nic proti resurekci legendy Akt X, dneska se točí sequely a předělávky snad ke všemu. Ale ten příběh je úděsný. Jakoby nápad vznikl pár týdnů před natáčením a scénář dávali dohromady fanoušci, co už zapomněli, o čem seriál byl a pár lidí, která ho nikdy neviděla.
V těch mnoha sezónách byly díly dobré, skvělé, ale i průměrné. Ale vždycky měly nějakou tu hodnotu. Tenhle film bych zařadil až za ty levné, špané epizody. Z celé výpravnosti dýchá silně přiškrcený rozpočet, který by možná stačil kdysi na celou sezónu seriálu, ale dnes vypadá jako poloviční než každá z epizod měla.
Ale to by se dalo klidně překousnout, o efektech akta X nikdy nebyla. Ale zápletka a pointa je tak pitomá, ale hlavně nudná a předem jasná, že člověk stále čeká, kdy se něco stane. A ono nic, postavičky pobíhají po sněhu a stále spolu moudře rozmlouvají. Tím přicházejí na nejblbější pointu všeho co kdy neslo nálepku Akta X.
Příklad: Uprostřed zasněžené pláně je nalezeno prázdné auto. Pohřešuje se jeho řidička. Přicházejí agenti a v kufru nacházejí jako prkno zmrzlé plavky, které byly původně mokré. Ale až čuchnutím k nim a hláškou "Chlor" docházejí k poznatku, že oběť jela od bazénu.
Také časové posloupnosti tady moc nefungují. Všechno se děje během pár dní, ale do toho se tvůrcům vloudí takové detaily jako, když Scullyová jeden den zadává do googlu s tázavým pohledem heslo "transplantace kmenových buněk" a druhý den ráno ji provádí.
No a aby to nebylo všechno, vplouváme do reality, kdy spolu Mulder a Scullyová bydlí a dokonce měli dítě. Přitom kdysi trhlý Mulder je naprosto racionální (akorát má část filmu srandovně nalepené vousy) a Scullyová plácá blbosti o temnotách a hledá znamení a víru.

Prostě hrůza. Takovýhle konec si akta X nezasloužily. Kdysi dali směr celému stylu televizních seriálů a dnes jsou odstrašujícím příkladem, proč nevykopávat sice dobré, ale mrtvé.
Ono je totiž jasné, že po tomhle se už nikdo neodváží z akt X celovečerák udělat. A je to tak dobře.