Conan

Titul, který má celkem mizivou propagaci a je vcelku úspěšně opomíjen všemi xbox médii dorazil do mého xboxu. Conan, klasická hack n' slash akce plná krve a rozčtvrcených nepřátel. Záhadným způsobem vyšla tato hra v austrálii hned na začátku října a přestože se její dodání na většině z českých obchodů neustále posouvá (momentálně 12.10), je možné ji sehnat i u nás od 3.10, tak jak se to povedlo mě. Shodou okolností ke mě doputovala současně s Halo3 a překvapivě si vydobyla minimálně stejnou pozornost.

Klíčem k úspěchu je držení se svého tématu. Jedná se opravdu o hack n' slash akci, ve které provázíte Conana na cestě, která se postupně vyjevuje. Žádný extra silný příběh nečekejte, ale tvůrci se snaží alespoň zachovat odkaz na Howardovy knihy, takže cimerského světa znalý hráč netrpí. Na druhou stranu se tady ctí klasická forma těchto her - několik stovek malých nepřátel, prokládaných pravidelně velkým bossem. Proč chtít víc? Prostředí jsou celkem rozmanitá v rámci možností a boj není jednotvárný.

To je další plus - na začátku znáte jen pár základních máchnutí mečem. Ale jak postupně ničíte své nepřátele, získáváte body, které je možné utratit za výcvik komplexnějších bojových taktik. Jsou zde čtyři základní styly zbraní - jednoruční, obouruční, se štítem a v každé ruce jedna. Podle těchto kategorií také můžete utrácet své body. Je možné se tedy specializovat na jednu větev a dosáhnout brzo velmi vysoké efektivity. Na druhou stranu ovšem na různé protivníky platí různé styly boje, tudíž je vhodné použít jinou taktiku a zbraň na mnohohlavý dav slabých pirátů a jediného otravného draka.

Graficky hra celkem kolísá. Některé části jsou opravdu pěkně udělané a před animací pohybů hlavního hrdiny je třeba smeknout. Na druhou stranu potkáte lvy, kteří vypadají jako by pes strčil hlavu do medu a peří. Hlavní je zde ale akce a tam jsou všechny ty seky, kopy a létající hlavy nepřátel zvládnuté dobře.

Jako zápornou stránku bych vypíchnul kameru. Přestože, jde o 3D model, kamera se drží svých kolejí a nedovolí jakýkoliv zásah. Rotuje tedy podle toho, kterým směrem jdete a odkud můžete čekat nepřátele. Ve většině případů je nastavena správně a hráč si ani nevšimne, že ji nemůže ovládat, jelikož je nastavena ideálně. Jsou ale případy, kdy je třeba skočit do prázdna, aby zjistil, co tam je. Těch případů ale naštěstí není tolik.

Obtížnosti jsou čtyři, na střední jde o prima zábavu, těžší je o fous náročnější a opravdovou výzvou je obtížnost King, která se odemkne až po dohrání lehčích.

Zhodnotit musím Conana jako velmi povedenou oddechovku, zvládnutou v rámci svého žánru. Přestože grafika neexceluje a pár bugů by si ještě zasloužilo vychytat, jde o dobrou zábavu, pokud přistoupíte na skutečnost, že vás nečeká nic víc než řady nepřátel, které je třeba rozsekat na milion způsobů....