V předposledním čísle WIRED vyšel docela dost zajímavý článek na téma Second Life (originál online vtipně nazvaný Lonely Planet). Zabýval se smyslem investování velkých firem do propagace svých výrobků v čistě virtuálním světe. Zde konkrétně na ukázce investovaných peněz Michaelem Donnellym za koncen Coca-Cola. Zajímavé čtení, ale já bych rád vypíchnul jen část a věnoval se trochu odlišné úvaze.
Je zde totiž zajímavá statistika, vztažená k potenciálu reklamního dopadu. Nechme chvíli mluvit čísla:
Svět Second Life proklamuje obrovský nárůst svých obyvatel. Konkrétně to činilo v červnu 4 miliony vytvořených avatarů. Ovšem pouze na 1 milion z těchto vytvořených alter eg se jejich stvořitelé nalogovali v posledních 30 dnech. Většina z nich pocházela z Evropy či Asie, kde je boom online komunit buď na kolmém vzestupu (Evropa), nebo podléhá zvláštním specifikům (Asie). Celých 85 procent vytvořených avatarů byla dřív nebo později opuštěna.
To nejsou nijak závratná čísla vzhledem k tomu, jaké opěvné báje se o tomto virtuálním světě šíří povětšinou neinformovaným tiskem. Stačí, že je něco virtuální a unikátní svou mikroekonomikou a právě dolarovým propojením do reálného světa a už je z toho obrovská bublina.
Nepopírám, že Second Life je, nebo přesněji byl zajímavým a svým způsobem revolučním projektem. Ovšem funkce, která se mu občas přisuzuje - místo pro útěk z reality do virtuálna - to rozhodně není. V onom článku je další zajímavé číslo: procesory Linden Labs zvládají maximálně 70 avatarů najednou na jednom místě. Navíc zde hraje roli obrovské území, připravené na výrazně větší nápor půdychtivých obyvatel, tudíž většina tohoto virtuálního prostoru zeje prázdnotou a potkat někoho jen tak náhodou je výjimečné, na část míst se dostanete jen pokud znáte konrkétní souřadnice pro teleportování atd...
Dalším, nikoliv zanedbatelným faktorem, který kope hrob tomuto virtuálnímu společenskému prostoru je jeho prezentace. V současné době již předpotopní grafika, kdy systém dovoluje uživatelům texturovat obrovskými objemy dat modely se silně poddimenzovaným počtem polygonů pro jakékoliv přiblížení realitě, je vše co potkáte na první pohled hnusné a potřebujete velkou dávku optimismu pro tento projekt, abyste nad tím mávli rukou.
Zkusím teď srovnání s nepřímým konkurentem, který se asi každému vybaví možná mnohem snadněji, když se řekně online komunita. World Of Warcraft. Přestože je tento svět mířen hlavně jako herní platforma, nemůže se mu upřít vliv na virtuální život svých dnes už snad devíti miliónů pravidelných uživatelů. Samozřejmě zde není možnost tvořit objekty, stavět domy, kupovat půdu, ale komunita zde vzniká ať už tvůrci primárně chtěli, nebo ne. Navíc připočtěme svým způsobem fungující ekonomiku, která kdyby se rozhodla učinit podobný krok jako Linden, tedy umožňit směnu reálných peněz za skutečné, tak právě Second Life bez problémů převálcuje ve všech měřitelných číslech.
Nemohu nevzpomenout při tomto tématu český výkřik do tmy second-life.cz. Skupina lidí, kteří vidí v budoucnosti second life potenciál se vrhla do těchto v ČR nedotčených vod a začala lokalizovat a ve světě Second Life utužovat českou komunitu. Vzniklo tak české město a je zde pokus o nějakou tu socializaci s vidinou budoucí základny pro prodej reklamy, případně jiné komerční činnosti. Bohužel činěno velmi amatérsky a odsouzeno k zániku spolu se skonem celého Second Life.
A přidal bych ještě svou osobní zkušenost s tímto světem. Avatara jsem si pořídil snad už před pár lety, abych také prozkoumal ono tajemné místo, o kterém všechny zahraniční servery tak básní (české deníky v té době naštěstí neměly ještě páru, co to Second Life je). Prostředí už tehdy bylo nepříjemě kostrbaté a tutoriálový ostrov dával tušit, co vše asi v tomto světě (ne)bude možné. Vše neuvěřitelně pravoúhlé rozsypané po nehezké krajině, nejčastějším objektem deska s fotkou, avataři bez možnosti ohnout ruku... Vrátil jsem se po mnoha měsících právě, abych zjistil, co se změnilo a jak vypadá ono slavné české město. Ano, nezměnilo se nic, neustále je vše ošklivé, stále je hlavní možností zasáhnout do ekonomiky kupováním čtverců půdy a následný prodej či pronájem nezkušeným a české město v tomto stylu, pokus o pár dominant, kterým schází jedna či více stěn a populace čítající při výjimečných událostech přes 10 lidí.
Co bude se Second Life dál? Těžko soudit. Pokud bych měl spekulovat jen na svých dojmech, tak budou Linden Labs udržovat tento svět co nejdéle na kapačkách při minimálním vyvinutém úsilí (ala zveřejnění zdrojového kódu), jelikož jim z toho stále plyne zisk. Uživatelé budou přicházet a odcházet a zůstávat budou pouze ti, kterým je celkem jedno jak se jmenuje prostředí, ve kterém naleznou tu svou komunitu.
Ale pak si člověk položí otázku, jestli tento pseudosvět, do kterého bláhové korporace v honbě za virtuálním snem investovaly miliony, nechají právě tyto společnosti padnout. Jestli ho nakonec neovládnou a nepokusí se jej přestavět k obrazu svému. Protože jednoduchá formulka lákadla i minimálního zisku za nic je pro mnoho uživatelů tak lákavá, že jsou schopni kráčet světem například převlečeni za obrovskou plechovku. A vznikne nový reklamní prostor, který uživí sám sebe...
A pak je tu ještě jedna možnost. Někdo vezme koncept Second Life, opraví a vyřeší to neuvěřitelné množství (nebo alespoň jeho část) problémů a chyb, kterými tento koncept trpí a vydá konkurenta Second Life, který jej oslabeného bez problémů zlikviduje. Právě oni core obyvatelé totiž milerádi přejdou za větší komunitou a přitáhnou žádanou pozornost. Stačí vlastně jen ten svět stvořit a to nejde bez investic. Takže jak dlouho bude trvat, než firmám investujícím do něčeho nevyhovujícího dojde trpělivost a postaví si vlastní svět?
Otázkou už je jen Kdo? AMD? Microsoft? Sony?...
Žádné komentáře:
Okomentovat